Co čeká důchodce

Odborník žasne a laik se diví – tak by se dal také charakterizovat záměr vlády zkoncentrovaný v materiálu Příprava státního rozpočtu na léta 2013 a 2014. Výsledkem této škrtací rozpočtové dvouletky bude prohlubující se deficit. O těchto a dalších souvislostech z jeviště Kalouskova absurdního divadla jsme hovořili s Martinem FASSMANNEM, šéfem makroekonomického oddělení ČMKOS.

Proč tvrdíte, že předložený materiál je zatím nejdůležitějším ekonomickým dokumentem roku?

Protože v něm není ani slovo o hospodářské politice vlády, ale je v něm zkoncentrováno prakticky vše, co se zastřeně a nepřímo objevuje od začátku existence koalice ODS, TOP 09 a VV. Je zde obsaženo sjednocení DPH na úrovni 20 procent, zavedení dalších daní na všechny druhy energií (viz předchozí stránka), zastavení valorizace starobních důchodů (viz Bič na důchodce),úplné zrušení některých sociálních dávek, určených zejména pro nejchudší občany, i propuštění dalších více než 24 000 pracovníků veřejného sektoru.

Musí vláda reagovat tak bezohledně?

Nemusí, jak o tom svědčí naše návrhy (viz box Co navrhují odbory), ale to by se zpronevěřila svému poslání.

Jak to myslíte?

Již dnes a zejména v dalších letech budou zásadním způsobem ovlivňovat vývoj státního rozpočtu České republiky, tedy život lidí, chod firem a institucí tři okolnosti: snaha vlády o výrazné snižování rozpočtového schodku, zahájení důchodové reformy a vývoj hrubého domácího produktu (HDP). Tyto okolnosti jsou navzájem provázány. 

Aby mohla vláda při ekonomickém poklesu, resp. stagnaci snižovat schodek státního rozpočtu (box Kouzla s čísly) a ještě krýt negativní dopad tzv. důchodové reformy, chce přijmout rozsáhlá opatření na úkor lidí.

Jde především o zvýšení DPH na 20 procent?

Nejen to, ale také zrušení doplatku na bydlení pro nejchudší (viz Sondy č. 18/2011), zrušení porodného a další ořezání sociálních příjmů. Zastavit bych se chtěl u sjednocení DPH na 20 procentech, abych na příkladu roku 2014 ukázal, jak zafungují navrhovaná opatření. Za dva roky by tak měla být hladina spotřebitelských cen vyšší nejméně o 10 procent, takže se sníží reálné mzdy a platy a s tím klesne životní úroveň a poptávka. Výnos ze zvýšené DPH pokryje částečně schodek státního rozpočtu a částečně poslouží k vyvedení 3 % pojistného ve prospěch důchodových fondů, což těžce poškodí veřejné služby.

Zvýšení DPH povede ke zvýšení výdajů ve zdravotnictví, školství, dopravě i kultuře. Bude-li vláda pokračovat v zajeté praxi, pak například ve zdravotnictví lze počítat se zvýšením spoluúčasti pacientů. Co bude následovat dál? Privatizace zdravotnictví, nebo dodatečné „dobrovolné“ zdravotní připojištění? Když si uvědomíme, že ani razantní opatření na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu pro roky 2013–14 nejsou schopna vytvořit dostatečnou rezervu na krytí dopadů zahájení důchodové reformy, tak se zvýší deficit státního rozpočtu o patnáct až dvacet miliard korun. Paradoxně se tak nebude státní dluh snižovat, ale zvyšovat.

Je z toho východisko?

Vláda si může vybrat – stabilizovat rozpočtový deficit někde kolem 120 miliard korun a pak ho postupně snižovat posílením rozpočtových příjmů daněmi (viz box Důležité daňové okolnosti) a jejich důsledným

výběrem, nebo pokračovat při stagnující ekonomice v dalším škrtání bez promyšlené hospodářské politiky.

Následovat tak Řecko?

Ano, vláda, která nás řeckým mýtem strašila, se sama do stejných problémů vědomě řítí. Řekové přijali v uplynulých dvou letech řadu tzv. úsporných programů a rozsáhlých škrtů. Výsledkem je dlouholetý zrychlující se hospodářský pokles. O co větší úspory jde, o to výraznější je pokles ekonomiky. Proti roku 2008 ztratila řecká ekonomika nejméně 12 procent HDP, a přesto není schopna pokles zastavit. Zato vzrostla nezaměstnanost na 20 procent a nejsou žádné známky, že by se situace zlepšovala. Ale je to logické – každé další škrty snižují poptávku, což se projeví ve zpomalení, resp. poklesu růstu, tedy ve snížení rozpočtových příjmů, takže jsou potřeba další škrty po tzv. zpětné spirále. Výsledkem je nenávratné zchudnutí obyvatel i podnikatelů. Každá rozumná vláda se takovému vývoji chce vyhnout.

Je česká vláda rozumná?

Podle přípravy státního rozpočtu na léta 2013 a 2014 není. Stálým škrtáním paradoxně nastoupila do řeckého vlaku i vleku.


Kouzla s čísly

  • Vláda chtěla mezi roky 2011–12 snížit rozpočtový schodek ze 135 na 105 mld. Kč, tedy o 30 mld., ale loni byl schodek státního rozpočtu 142 mld. Kč!
  • Když bude trvat na schodku 105 mld. Kč., tak musí snížit státní výdaje o 37 + 23 mld. Kč (vlivem nižšího růstu HDP), tedy o 60 mld., což je dvojnásobek původně uvažovaných škrtů.
  • V roce 2014 by se měl schodek snížit o dalších 30 mld. (ze 100 na 70). Aby k tomu došlo, chce ministerstvo financí dodatečně získat 95 mld. Kč – 60 mld. zvýšením daní a 35 mld. snížením výdajů.
  • Aby se mohl snížit schodek o 30 mld., musí se tak proti původním předpokladům ušetřit v příjmech a výdajích rozpočtu trojnásobek této sumy! 

Co čeká důchodce

  • Penzistům nemá být kompenzováno zvýšení DPH u potravin a služeb, k němuž došlo letos v lednu, zvýšením důchodu průměrně o 3,5 %.
  • Zvýšení DPH na 20 % bez patřičné valorizace se odrazí ve snížení reálného důchodu o 11 až 12 procent.
  • Zrušení doplatku na bydlení povede k tomu, že důchodci nebudou mít peníze na úhradu nájemného, energií, vody apod., a tak jim hrozí vystěhování z nájemních bytů.
  • Nevalorizování důchodů se zvýšením DPH a zrušení doplatku na bydlení by mohlo vést až ke zdvojnásobení počtů důchodců žijících pod hranicí chudoby.

Důležité daňové okolnosti

  • Státní rozpočet stanoví, aby konsolidovaná složená daňová kvóta se proti loňsku dále snížila o 0,6 % na 33,3 %.
  • To představuje pokles asi o 24 miliard korun rozpočtových příjmů.
  • Přitom v zemích Evropské unie je tato daňová kvóta již řadu let v průměru na 39 %.
  • Kdyby se naše daňová zátěž, která je dlouhodobě jednou z nejnižších v EU, zvýšila o 4 %, a pak stále byla pod unijním průměrem, měli bychom vyrovnané veřejné finance i v současných ekonomických podmínkách!

Co navrhují odbory

  • Odložit důchodovou reformu na pozdější dobu a zajistit tak důchodcům alespoň stagnaci jejich životní úrovně.
  • Do dvou let stabilizovat deficit státního rozpočtu na 110–120 mld. Kč a nepokračovat ve snižování schodku. K tomu nás nikdo nenutí, přičemž schodek 115 mld. Kč se pohybuje kolem 3 % HDP a je pro zadlužení přijatelný.
  • Podpořit hospodářský růst, aby se zvýšila vnitřní poptávka.
  • Zlepšit výběr daní – ročně uniká 10 až 15 mld., protože malé obchodní firmy a řemesla dostatečně neevidují tržby, zároveň by se zvýšilo i inkaso daně z příjmů. Proto co nejdříve zavést registrační pokladny.
  • Zrušit pro plátce DPH možnost nakupovat si osobní vozy bez DPH – ročně tak uniká až 6 mld. Kč.
  • Zvýšit sazbu daně z příjmů právnických osob o 1 % a podstatně redukovat všechny výjimky – jde asi o 15 mld. Kč.
  • Zvážit zavedení majetkových daní obdobně jako v okolních zemích – přínos kolem 15. mld. Kč.
  • Zvýšit daňové inkaso – do státní pokladny by přišlo nejméně 50 mld. Kč.